Ahojíík. jsem moc ráda že jsi navštívil/a můj blog. Budu ráda za komentík. Ale přeji si vaše REKLAMY do rubriky REKLAMY. Děkuji za pochopení.

Září 2015

Hrůzostrašný tábor

27. září 2015 v 19:52 | Péťa |  Strašidelné příběhy
Jednou, když jsme byly s kámoškou na táboře, tak jsme věděly, že nás čeká
bobřík odvahy. Jelikož nám už bylo víc jak 12, tak jsme musely ťapkat po
jednom. Jenže já šla první a počkala jsem na Verču. Schválně za zatáčkou,
abychom mohly alespoň kecat. Tehdy jsme si myslely, že se nemůže nic
stát, akorát je všude tma a to je celé. Jenže tu noc jsme zažily opravdu
něco nepopsatelného. Když jsme byly asi tak v půli cesty (2 km), tak jsme
zaslechly divné hlasy podobné, jako když vyjou vlkodlaci. Myslely jsme si,
že jsou to starší kluci, kteří si z nás dělají bžundu a tak jsme na ně
začaly pokřikovat, ať toho nechají! Asi za 10 min to přestalo, ale pak jsme
to uslyšely znovu a ještě hlasitěji! Náhle nám spadla pod nohy baterka!
Tedy to nám už běhal mráz po zádech a začaly jsme poklusávat. Něco
běželo za námi a funělo to! Když jsme se zastavily u lampy, u které jsme se
musely podepst, tak to zmizelo. Vydýchaly jsme se a co nejrychleji jsme
běžely dál. K chatkám to bylo už asi jen 500 metrů a tak jsme utíkaly, jak
nejvíc jsme mohly. Druhý den ráno jsme se vzbudily a slyšely hukot sanitky!
Běžely jsme se v pyžamu podívat před chatkou, co se děje a viděly jsme,
jak nakládají rozdrásaného muže. Když jsme se ptaly vedoucího, tak nám
řekl, že ho napadlo nějaké zvíře, ale že nikdo neví jaké. Od té doby jsme
na tom táboře nikdy nebyly a na žádný nejezdíme!


Bez adresáta

8. září 2015 v 19:49 | Kateřina |  Vaše trapasy
Už před nějakou dobou jsem byla zamilovaná do kluka z mojí třídy, ale on si mě
vůbec nevšímal. A protože jsem byla příliš stydlivá než abych ho oslovila,
rozhodla jsem se, že mu napíšu milostný dopis. V něm jsem mu vysvětlovala,
že jsem se do něj zamilovala a ptala jsem se ho, jestli by měl třeba chuť jí se
mnou do kina. Když jsem byla hotová, hodila jsem ten dopis do naší třídní
pošty. Bohužel jsem ale předtím zapomněla tučně napsat na obálku Matyáš.
O pár dní později rozdával náš učitel třídní poštu a probíral se těmi
nepopsanými. Mezi nimi byl i ten můj. Když ho otevřel, myslel si, že je pro
něj, protože se také jmenuje Matyáš, a tak ho začal číst před celou třídou.
Nejradši bych se propadla sto metrů pod zem!


Striptýz před třídou

8. září 2015 v 19:43 | Denisa |  Vaše trapasy
Na začátku roku jsme já a moje taneční skupina měli jako obvykle vystoupení.
Protože jsem věděla, že se na mě bude dívat i můj vysněný kluk, chtěla jsem
vypadat naprosto dokonale a koupila jsem si dokonce pro tu příležitost
úplně nové kalhoty. Když jsme konečně stáli na jevišti a začali jsme tančit,
jako zázrakem ze mě všechna nervozita spadla a já si to začala skvěle užívat.
Pak ale došlo k tomu neštěstí - moje kámoška zničehonic zakopla o kabel
od mikrofonu. To by nebylo ještě tak nejhorší, kdyby se v tom pádu
nesnažila pevně chytit mých kalhot. Pak už se ozvalo jenom hodně
hlasité rupnutí a publikum mělo nádherný výhled na moje spoďárky s
barevnými kytičkami. Právě v tu chvíli jsem zahlédla úplně vyděšený
obličej mého idola. Něco dobrého na tom striptýzu ale přece jenom bylo
- alespoň měl důvod mě konečně oslovit. A od té doby jsme pár!


Falešné motto

8. září 2015 v 19:37 | Alena |  Vaše trapasy
Můj idol Marek pořádal obrovskou párty, na kterou měli přijít všichni lidi
ze třídy. Já jsem byla naštěstí na tu oslavu taky pozvána. Marek mi ještě
prozradil motto celé párty - všichni se měli převléknout za postavy z
Harry Pottera. Abych se mému idolovi co nejvíc líbila, dala jsem do
svého stylingu opravdu všechno. Zkoušela jsem být co
nejpotterovštější a to se mi s kulatými brýlemi a dokonalou parukou
opravdu povedlo. Ale když jsem přišla na párty, všichni se na mě
hrozně dívali a hned potom se začali hodně hlasitě smát. Fakt
trapas - motto té párty byl jenom vtip, který jsem já jediná
nepochopila. Jak jen to šlo nejrychleji jsem raději zmizela domů.
Můj idol se mi sice chtěl následující den omlouvil, ale tenhle
vtípek mu nikdy v životě nezapomenu.


Hřebík na pařezu

8. září 2015 v 19:30 | Kiki |  Vaše trapasy
Jednoho dne jsme se s kámoškou rozhodly jít do vedlejší vesnice za klukama.
Řekly jsme si, že tři kilometry zvládnem raz, dva. Když jsme tam dorazily,
kluci už na nás čekali. Potom nás šli provést celou vesnicí. Nakonec nám
ukázali svoji boudu (bunkr), kde měli stoleček, židličky, prostě to tam měli
fakt hezky a útulně zařízené. Já jsem si sedla na takovou židličku z pařezu,
kámoška na malou lavičku. Nějak jsem se nemohla uvelebit, a tak jsem se
stále na tom pařezu pohybovala sem a tam a nemohla jsem najít tu
správnou polohu pohodlného sezení. Kámoška mi řekla: Proboha, proč se
pořád tak vrtíš? Já jsem jí řekla, že mě něco škrábe na zadku. Následně
jsem vstala a kluci, včetně mojí kámošky se začali hrozně smát! Jak jsem se
pořád vrtěla na tom pařezu, tak jsem si roztrhla svoje oblíbený džíny na
zadku! Potom mi kluci ukázali hřebík, který byl na pařezu a já jsem si ho
nevšimla. Smáli se mi dál, protože si všimli, že mám kalhotky se slonem.
Celou cestu domů jsem proklínala ten pitomý hřebík!


Mokré kalhoty

8. září 2015 v 19:24 | Julie |  Vaše trapasy
Minulé léto jsem byla pozvána na narozeninovou párty mého kamaráda
Tomáše. Slavili jsme u něj na zahradě a skoro celý den jsme hráli
fotbal. Jak jsem byla zabraná do toho, abych se trefila do míše, všimla
jsem si docela pozdě, že už musím nutně na záchod. Rychle jsem
běžela do staré kadibudky, ale ta byla zavřená. Tomášova máma mi
vysvětlila, že jejich záchod je nějaký rozbitý a že budu muset jít k
sousedům. S úplně plným měchýřem jsem se vydala k sousedům a
doufala jsem, že to ještě dokážu nezbytnou dobu vydržet. Už mi
chybělo jenom pár metrů, ale najednou mi došlo, že mi ten močový
měchýř snad praskne. Ještě jsem si chtěla alespoň rychle stáhnout
kalhoty, ale už to bylo - počůrala jsem se do kalhot. Samozřejmě, že
jsem všem chtěla nalhat, že jsem dělala provaz a přitom jsem si sedla
do louže, ale vůbec nikdo mi to nevěřil a byla jsem pro všechny
hlavní číslo dne - to bylo tak trapné!