Ahojíík. jsem moc ráda že jsi navštívil/a můj blog. Budu ráda za komentík. Ale přeji si vaše REKLAMY do rubriky REKLAMY. Děkuji za pochopení.

Září 2016

Myšice křovinná

19. září 2016 v 18:13 | vladus |  SSavci
alternativní popis obrázku chybí
Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus)
Čeleď: myšovití (Muridae)
Řád: hlodavci (Rodentia)
obývá suché lesy, křovinatá místa na okrajích polí, také parky apod.
V zimě se zdržuje i v domech, chlévech apod., ale jen v přízemí.
Dosahuje délky těla až 11 cm a délky ocasu 10,5 cm. Staví si hnízdo
v noře, kterou si sama vyhrabe. Doupě má 2 až 3 východy. Samice
vrhá až čtyřikrát ročně 2 až 9 mláďat, která otevírají oči po 12
dnech. Myšice křovinná dobře šplhá a dovede také plavat. Za
potravou se vydává po setmění. Živí se semeny, výhonky, kořínky
a hmyzem. Často si dělá zásoby například pecek třešní. Zimu
nepřespává. Dožívá se až kolem 4 let.


Krysa obecná

19. září 2016 v 18:04 | vladuska |  SSavci
alternativní popis obrázku chybí
Krysa obecná (Rattus rattus)
Čeleď: myšovití (Muridae)
Řád: hlodavci (Rodentia)
obývala původně tropické kraje jihovýchodní Asie, ale lodní dopravou
se rozšířila celého světa. Dosahuje délky těla až 23,5 cm a ocasu
25 cm.V současné době se u nás vyskytuje především v okolí Labe.
Z mnoha míst byla totiž zatlačena silnějším potkanem. Krysa se ráda
zdržuje na půdách nebo sýpkách apod. Velmi dobře šplhá. Živí se
převážně rostlinnou potravou a odpadky z domácnosti. V zimě nespí.
Dožívá se až 4 let. Samice vrhá i šestkrát ročně po 4 až 20
mláďatech. Ta se rodí slepá a holá a vidí po 2 týdnech a teprve v 7
dnech jim narůstá srst.


Potkan

19. září 2016 v 17:55 | vladushka |  SSavci
alternativní popis obrázku chybí
Potkan (Rattus norvegicus)
Čeleď: myšovití (Muridae)
Řád: hlodavci (Rodentia)
pochází pravděpodobně ze severovýchodní Asie. Dnes je rozšířen
po celém světě a všude patří k nejobávanějším škůdcům. Je až
27 cm velký s až 23 cm dlouhým lysým šupinatým ocasem. Rád se
zdržuje v místech, kde je voda, také v městských kanalizacích
apod. Velmi dobře se potápí a plave. Žije ve skupinách. Hnízdo
si buduje v norách, které si sám vyhrabává. Je všežravec. Žere
zásoby krmiv, ale napadá také menší obratlovce, často i kuře
nebo malého králíčka. Neuvěřitelně rychle se množí. Samice
vrhá až sedmkrát v roce obvykle 6 až 9, ale také 22 mláďat.
Ta se rodí slepá a vidí v 13 až 17 dnech. Zimu potkan
nepřespává. Dožívá se až 4 let.


Křeček polní

19. září 2016 v 17:11 | vladus:) |  SSavci
alternativní popis obrázku chybí
Křeček polní (Cricetus cricetus)
Čeleď: křečkovití (Cricetidae)
Řád: hlodavci (Rodentia)
obývá nížiny kulturních stepí. Dosahuje délky těla 22 až 34 cm a jeho
ocásek je 3 až 6cm dlouhý. Křeček je blízký příbuznž hrabošům. V
létě si vyhabává doupata 30 až 60 cm hluboká a z nich vede
obvykle několik východů. Křeček má tak možnost některým z nich
uniknout v případě nebezpečí. V doupěti má křeček obytnou
komoru a také zvláštní spižírnu, do které si ukládá zásoby obilí,
brambor, řepy a dalších polních plodin. Potravu, za kterou
vychází po setmění, si nosí v lícních torbách. Žere však rovněž
žížaly a hmyz a zakousne a sežere i drobné obratlovce, zvláště
jejich mláďata. Mimo dobu námluv jsou křečci samotáři. Samice
vrhá v doupěti dvakrát až třikrát v roce 6 až 18 mláďat, která se
rodí slepá a vidí po 14 dnech. Na zimu si křeček polní vyhrabává
nory i 2 m hluboké. Spí od října do března. Když se křeček
dostane do úzkých a nemá třeba před člověkem kam utéci, tu
se vrhne proti nepříteli, vyskakuje až do výše pasu, snaží se
kousnout a přitom prská a funí.


Ondatra pižmová

19. září 2016 v 17:01 | vladuska |  SSavci
alternativní popis obrázku chybí
Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus)
Čeleď: hrabošovití (Microtidae)
Řád: hlodavci (Rodentia)
dosahuje délky těla až 40 cm a ocasu 29 cm a hmotnosti 1 až 1,6 kg.
Její původní domov je v Severní Americe. V roce 1905 bylo
vysazeno 10 párů u Dobříše poblíž Prahy, odkud se zvířata rozšířila
do celé Evropy. Ondatra žije na jezerech, rybnících i řekách. V
březích si buď vyhrabává nory asi 1 , hluboké a několik metrů
dlouhé, nebo si staví stavby až 1 m vysoké a 2 m v průměru z
rákosí, větviček apod. nad vodní hladinou. Z mohutné stavby,
kde má vlastní obytnou komoru, vedou chodby do vody. Samice
vrhá až čtyřikrát ročně 5 až 14 mláďat, která vidí za 11 dní a za
3 týdny pak opouštějí hnízdo. Ondatra je aktivní hlavně v noci a
ráno. Živí se listy, kořínky apod., vzácně žere také měkkýše
nebo ryby. V zimě nespí. Dožívá se 5 let.


Norník rudý

19. září 2016 v 16:00 | vladushka |  SSavci
alternativní popis obrázku chybí
Norník rudý (Clethrionomys glareolus)
Čeleď: hrabošovití (Microtidae)
Řád: hlodavci (Rodentia)
obývá hojně lesy, polní remízky, křovinatá místa, také parky, a
dokonce i rákosiny. Je 8 až 12 cm velký s 3 až 6,5 cm dlouhým
ocáskem. Buduje si systémy nor s mnoha východy, úkryty a
zásobárnami, kam si nanosí semena a přikrývá je listy. Hnízdo
z mechu a listí si staví pod pařezy, mezi kameny apod.
obvykle nízko nad zemí. Živí se semeny, zelenými částmi
rostlin, bobulemi, žaludy, ale z jedné třetiny také hmyzem,
pavouky apod. Samice vrhá i čtyřikrát ročně 3 až 8 mláďat,
která vidí po 9 dnech. Zimu roník rudý nepřespává.


Hraboš polní

19. září 2016 v 15:53 | vladushka |  SSavci
alternativní popis obrázku chybí
Hraboš polní (Microtus arvalis)
Čeleď: hrabošovití (Microtidae)
Řád: hlodavci (Rodentia)
je jeden z našich nejhojnějších drobných savců. Je 8 až 13 cm
velký s ocáskem 2,1 až 5 cm dlouhým. Žije na polích, sušších
loukách i v řídkých lesích. dovede se neuvěřitelně rychle
rozmnožit. Samice mívá 3 až 13 mláďat, obvykle pětkrát, ale
také až dvanáctkrát do roka. Už ve stáří 35 dní mohou mít
mladé samice samy mláďata. Mláďata se rodí slepá a otevírají
oči po 8 dnech. Naštěstí mají hraboši mnoho nepřátel,
ptáků, šelem atd. Hraboš polní žije často v početných
koloniích. V zemi si vyhrabává rozvětvené chodbičky a
hnízdní komůrky asi půl metru hluboko. Na povrchu si
vytváří od nory k noře povrchové chodbičky, které jsou
po stranách vyhlazené a zvířata v nich jezdí jako po
skluzavce. V zimě si pod sněhem hraboši budují tunely.
Aktivní jsou hlavně v noci, kdy se vydávají za potravou. Živí
se trávou, výhonky, semeny a polními plodinami. Zimu
hraboš nepřespává. Dožívá se 1,5 až 4 let.


Bobr evropský

19. září 2016 v 15:20 | vladuska |  SSavci
alternativní popis obrázku chybí
Bobr evropský (Castor fiber)
Čeleď: bobrovití (Castoridae)
Řád: hlodavci (Rodentia)
byl v našich zemích vyhuben v polovině 19. století. V současné době by
se u nás mohli vyskytnout jedinci z kolonií, které byly vysazeny při
horním toku Dunaje. Bobr dosahuje délky těla až kolem 100 cm a
délky ocasu 34 cm. Obývá stojaté vody nebo také pomalu tekoucí,
kde si z větví a trávy buduje hráze. V březích si vyhrabává nory s
chodbou, vedoucí pod vodu. Také si však staví na vodě velké bobří
hrady z větví a menších kmenů, které sám ohlodá a přitáhne. Tyto
stavby bývají 2 až 3 m vysoké. Bobr žije v párech, ale zdržuje se ve
společnostech. Velmi dobře plave a potápí se. Za potravou,
různými rostlinami, výhonky a větvičkami, vychází v noci a v té době
také kácí menší stromy, jejichž větve okusuje. Ale aktivní je i za
dne. Na zimu si dělá zásoby pod vodou z větví topolů, vrb apod.
Zimu nepřespává. Samice vrhá jednou, vzácně třikrát ročně po 4 až
7 mláďatech, která hned po narození vidí. Bobr se dožívá až 30 let.


Nutrie říční

19. září 2016 v 15:11 | vladushka |  SSavci
alternativní popis obrázku chybí
Nutrie říční (Myocastor coypus)
Čeleď: nutriovití (Myocastoridae)
Řád: hlodavci (Rodentia)
je domovem v Jižní Americe, ale v Evropě je hojně chována na
farmách. Odtud mnozí jedinci uniknou, a proto se s nimi
můžete setkat ve volné přírodě. Nutrie je 40 až 80 cm velká s
30 až 50 cm dlouhým ocasem. Dosahuje hmotnosti přes 8 kg.
Zdržuje se na řekách i stojatých vodách. V břehu si vyhrabává
až 6 m dlouhé a 3 m hluboké nory nebo si buduje hnízdo v
hustých křovinách. Velmi dobře plave, ale špatně se
potápí. Živí se trávou, bylinami, výhonky apod. Zimu
nepřespává. Aktivní je za soumraku i za dne. Samice vrhá
dvakrát až třikrát ročně po 4 až 7 mláďatech, která hned
vidí. Mláďata sají mateřské mléko 8 týdnů, ale už po 10
dnech sama žerou hutnou stravu. Maso nutrie je chutné a v
současné době je i u nás k dostání.


Kočka divoká

19. září 2016 v 14:43 | vladuska |  SSavci
alternativní popis obrázku chybí
Kočka divoká (Felis silvestris)
Čeleď: kočkovití (Felidae)
Řád: šelmy (Carnivora)
se vyskytuje na Slovensku. Obývá jen hluboké lesy, především v
teplých středních polohách. Úkryt si vyhledává v dutinách
stromů, opuštěných doupatech jezevců nebo lišek i v
jeskyňkách. Dosahuje délky těla 50 až 78 cm, délky ocasu 23 až
28 cm, výšky v kohoutku (měřeno od země k lopatkám) 31 qž 44
cm a hmotnosti 1,2 až 8 kg. Po celý rok žije samotářským
životem a jen v únoru, v době svatební, přichází kocour za
kočkou na krátký čas. Samice vrhá v úkrytu po 63 dnech
březosti 3 až 7 mláďat, která jsou slepá a prohlédnou po 9 až
11 dnech. Mateřské mléko sají 4 měsíce, ale už ve stáří 1,5
měsíce přijímají tuhou stravu z kořisti. Kočka divoká loví
drobné obratlovce, hlavně hlodavce, ale i hmyz a vzácně si
troufne na malé srnče nebo zajíce. Aktivní je hlavně v noci.
Zimu nepřespává.